Gully Boy

Režie: Zoya Akhtar
Scénář: Zoya Akhtar, Reema Kagti
Premiéra: 14. 2. 2019

Poslední dobou mě velmi málo indických filmů oslovilo: URI, Zero, Thackeray…velká jména, velké patriotické přísliby a příběhy, ale na mě to vůbec nezafungovalo, a to až do té míry, že jsem ještě ani jeden z výše jmenovaných filmů neviděla.  Jediný film, kterému se podařilo upoutat moji pozornost, byl právě Gully Boy.

V minulém roce u mě zazářil snímek Secret Superstar, což je příhodné, protože toho má s filmem Gully Boy hodně společného. Je to hlavně příběh, který je spojuje. Příběh, který je zaměřený na cestu za snem, na objevování sebe samého, na překonávání problémů pomocí umění, na osamostatnění apod. Oba filmy také sdílí skvělý soundtrack, i když přirozeně jde každý svou vlastní cestou a Gully Boy je prošpikovaný opravdu výbornými songy, které by mohly nadchnout nejen rapové fanoušky. Navíc je obohacen o výborné texty, které jsem často ani nestíhala sledovat.

Gully boy

Film je inspirován příběhem skutečných rapperů Divine a Naezy a je zajímavé, že v něm skutečně vystupuje i celá řada indických rapperů. Odehrává se v bombajském ghettu, které je nám celkem reálně představeno i s jeho malinkými přeplněnými uličkami, s ještě menšími nacpanými domky nebo s mostem přes romantickou řeku odpadků. Pozvolna se seznamujeme s hlavními protagonisty: s Muradem (Ranveer Singh), jeho majetnickou přítelkyní Safeenou (Alia Bhatt) a s jeho vzorem a podporovatelem rapperem Sherem (Siddhant Chaturvedi). Každý pak má na sebe nabalenou celou řadu rodinných i osobních problémů a zvratů.

Divine and Naezy

Sledujeme Muradovu cestu k vlastní tvorbě a k rapu, jeho krize i vzestupy, jeho přijetí do rapové komunity, problémy s penězi i se zákonem a jeho nechuť k třídnímu systému, ve kterém je zaškatulkován. Děj byl podle mne plynulý, přirozený a celý příběh celkem uvěřitelný, jak to jenom u podobného žánru jde. Jen ta poněkud zvláštní vložka, v podobě nočního tahu Sky (Kalki Koechlin) a její bandy městem, mi nějak nesedla. Ale jinak samozřejmě nic proti zesměšňování reklam na zesvětlovací krémy, naprosto si to zaslouží. :p Postava, kterou hrála Kalki, mi vůbec lezla na nervy, bez té bych si to uměla představit, byť asi tuším, proč tam byla. Kdyby se trochu proškrtala Kalki a rapové bitky, mohl se film zbavit pár přebytečných minut, což by bylo pro diváka jedině dobře.

Ve filmu bylo několik momentů, které byly skutečně suprové, alespoň podle mého, naprosto subjektivního a neodborného, názoru. Během těch pár momentů mi běžel mráz po zádech a měla jsem pocit, že si s tím tvůrci skutečně pohráli. Nechci kolem sebe rozhazovat spoilery, ale například svatební den a role hudby v něm, oslava nového roku, jízda autem z párty apod.

Ranveer, Alia i Siddhant se mi opravdu velmi líbili. U Ranveera jsem si říkala, že už mě asi ani nemůže ničím překvapit a přemýšlela jsem, jestli mě spíš nebude štvát, že je takový „okoukaný“, ale ne, opět byl skvělý a s Aliou tvořili zajímavý pár. Občas působil mezi zapadlými uličkami ghetta trochu nepřístojně, se svou namakanou postavou, ale tak, proč ne.

Ranveer a Siddhant

Na rozdíl od Superstar je film podstatně méně patetický a na konci se nedočkáme zdlouhavého slzavého údolí, ale celkem originálního zakončení/otevření. Některá témata se možná mohla vzít trochu víc do hloubky, např. Muradův kamarád a jeho business, ale asi to ustoupilo na úkor hudby. Myslím, že se film vážně povedl a jsem za to ráda.

 

Add comment

inPagewebsite, domain and webhosting easily